Nově zde najdete výpisy Ing.K.Čermáka z historických pramenů k osobě Vrše ze Sádku, který figuruje v raných dějinách Sádku.

 

O  P   I   S  ( bez jazykové úpravy )

Fr.Palacký : DĚJINY  NÁRODU  ČESKÉHO  V ČECHÁCH A V  MORAVĚ

(Otisk dle původního vydání –  PRAHA -  Nakladatel B. Kočí  1921)

1214 Jun.  Vladislaus marchio Moraviae Melitensibus. – T. (testes – svědci) – Leva judex soudce) Brunensis, Stephanus castellanus (kastelán) de Veveri, Emrannus burgravius

(Pozn.: Jde vesměs o zástupce velkých měst a významných rodů. V této části Palacký uvádí „výbor z listin starých s ohledem zvláštním na osoby v nich jmenované a na rodinné jejich poměry“ počínaje rokem 1169. Výše uvedený je v pořadí dvacátý a druhý týkající se Moravy).

Kastelánové neboli purkrabí Znojemští jmenují se: Markvart 1048 (listině podvržené),  – 1055 20/4  Tazzo praefectus Znoymensis, – 1088 Soben miles (rytíř) castellanus de Znoim. – později Jimram (Emerammus, Ingrammus), předek pánův z Boskovic, 1213 do 1223, – Vrš 1226–1227, – Hartleb 1228, – Ben 1233-1234, – Hrut 1236. – Boček, slavný předek rodu Kunstatskeho, 1238 do 1255 atd.

Vedle těchto hlavních kastelánův, čili purkrabí královských, připomínají se však také mnozí castellani Znoiemenses, kteří nebyli nežli „hradní“, tj. rytíři ke službě hradu Znojemského zavázaní a za to požívající jistých beneficíí čili polí kladských. Takoví byli ku př. r.1222 a násl. Pomněn, Hovořic, Velen, Žibota, Branislav, Vlk, Bohdanec a jiní. – Komorníci kraje  Znojemského: Vrš 1228 – 1236, – Hrut 1239 –1259 atd.  – Sudí : Jindřich 1202 – 1213, – Dětřich 1222, – Ostoj 1234. – Vladaři (villici – správci?) Streicto 1223, – Dětřich 1226 atd.

Zvýrazněné údaje byly převzaty z originálu, pouze u údajů o Vršovi ze Sadku použil zvýraznění autor tohoto výpisu. Kurzivou jsou uvedeny jeho poznámky, event. překlady latinských názvů.

V Brně 1.6.2008

 

 

Podle názoru amatérského historika Stanislava Sedláka, který se o historii Sádku dlouhodobě zajímal,  by bylo chybou se domnívat, že Sádek vznikl až založením Ungersberga ve 13. století. Toto tvrzení je výsledkem jeho několikaleté práce s historickými materiály.
Rytíř z Kocapil (nynější Loukovice) postavil zděný hrad na místě dřevěné tvrze, která chránila tzv. "Haberskou stezku" vedoucí pod kopcem. Postavením zděného hradu Sádku vzniklo panské sídlo a hlavní pravomoci přecházely postupně tam. Rytíř z Kocapil přebíral postupně moc v kraji. Svou dceru Jitku provdal za rytíře Vrše z Makové hory, který po něm převzal moc a hrad, pod jménem Vrš ze Sádku. Za něj se pak rozrostl o branskou věž, krom věže obytné, postavené jeho předchůdcem a tchánem. Postupně budoval předhradí, na vnější straně valu, a na hradbách zřídil bašty k odstřelování okolí. V písemných zápisech je Vrš ze Sádku připomínán v r. 1214, jako svědek na listině markraběte Jindřicha Vladislava (bratra Přemysla Otakara I.). Vrš ze Sádku se údajně později stal znojemským županem. Další zmínka o Sádku je z r. 1221, kdy je v zápisech uváděn Bedřich ze Sádku, zřejmě syn Vrše, jako svědek na listině pro klášter velehradský, při soudní majetkové při.
Později, za Václava I. získává sádecké panství rod jiný, s hlavním sídlem na jihovýchodní Moravě, pocházející z Uher. Jejich moravská sídla byly Bzenec, Kunovice, Veselí n/M. Člen tohoto rodu Štěpán zvaný Uher (Unger) se stal hradním pánem na Sádku a r. 1239 započal s jeho přestavbou. Novinkou byla břitová branská věž a zesílení hradního opevnění. Úpravy dokončil r. 1286 a přestavěný hrad nazval Ungersberg.