Zajímavou stavbou v Kojeticích je kamenný most přes Rokytnou. Most spojuje obě části a to Chalupy a ves-hlavní část obce. Význam mostu je dán cestou, která přes most vede a která byla zřejmě rozvětvenou částí „Haberské stezky“ vedoucí z Čáslavic přes Červený mlýn, Kojetice, Mastník a Stařeč do Přibyslavic. Haberská stezka bývala ve středověku jedinou spojnicí jihozápadní Moravy a Čech.
Klenutý kamenný most měl v době výstavby nahradit trvale mosty dřívější, stavěné ze dřeva. Existenci dřevěných mostů je možné vyčíst z olejomaleb Sádku ze 16. a 17.stol., kde je na obou malbách v pravém rohu plátna zobrazena Rokytná a dřevěný most přes ni.

 

 

Je možné se domnívat, že malba byla pořízena z nedalekého kopce Šibený. Zdá se, že z těchto míst byl pořízen i obraz obléhání Sádku švédskými vojsky.    
Osudy dřevěných mostů byly závislé na povodních, které vždy zasáhly nejen most, ale i blízké okolí. Podle ústních podání předávaných z generace na generaci byla asi taková zhoubná povodeň koncem 17.stol. Tato povodeň strhla nejen most, ale zpustošila i cihelnu, její budovy a cihlářskou pec, která stávala vpravo za mostem v ohybu cesty, která vede z chalup ke sv. Trojici. Podle katastrální mapy z let 1826-28 zůstal zaznamenán pouze název trati „Nad cihelnou“ a to v místech, kde stojí obytná stavení č.p. 48,49 a 50. V mapě není žádný záznam o místě, kde cihelna stávala. Po cihelně zůstalo jenom vytěžené hliniště, které rozsahem dokazuje velmi intenzivní těžbu cihlářské hlíny a velký provoz cihelny, které patřila sádeckému panství.
Cihelna je patrná na již zmíněné olejomalbě Sádku z konce 17.stol. Vedle vyobrazení mostu, směrem západním jsou rozeznatelné kontury budov cihelny.
Potřeba cihel pro sádecké panství byla jistě veliká. Když si představíme spotřebu cihel na výstavbu sklepů v Chalupách, určených zřejmě pro uskladnění piva z panského pivovaru na Sádku. Sklepy jsou vystavěny pod budovou, která byla v roce 1888 upravena na četnickou stanici.

 

K znovuobnovení cihelny po povodni již nedošlo. Povodní bylo koryto Rokytné značně změněno. Obavy z dalších povodní přivedly majitele panství k vybudování  nové cihelny na pozemcích západně od zámku pod silnicí vedoucí do Rokytnice u sochy sv. Floriána, pod názvem Panská cihelna. Kvalita cihlářské hlíny ale nedosahovala patřičných kvalit. Výroba cihel byla v této cihelně ukončena v roce 1923. Hliniště a okolní pozemky byly první pozemkovou reformou rozděleny. Ze zařízení cihelny zbyla jen obytná budova, která sloužila pro cihláře, kteří zde pracovali. Dnes slouží jako rekreační zařízení.