Chorinští z Ledské měli více panství, hlavní bylo ve Veselí nad Moravou, kde byl majitelem hrabě Bedřich Chorinský, bratr sádeckého hraběte Viktora. Bedřich měl vilu v Žabovřeskách v Brně, u Terstu v Itálii a loveckou chatu na Podkarpatské Rusi, kam Chorinští jezdívali na lovy a měli odtud mnoho trofejí.

Matkou bratrů Chorinských byla jistá Trautsmansdorfová z Hostimi u M. Budějovic.

V roce 1965 přijely do Kojetic z Rakouska dcera Bedřicha Chorinského Medinka a dcera Viktora Chorinského Anna (naroz. 1902). Obě se šly podívat na Sádek. Tam jim tehdejší školnice vyprávěla historii Sádku jako turistkám, neboť nevěděla, o koho jde. Obě totiž mluvily česky.

Sádecký hrabě Viktor byl velmi oblíben mezi lidmi, byl prvním, kdo měl v širokém okolí auto (již někdy v roce 1909). Toto auto mu shořelo na náměstí v Třebíči.
  

Společnicí komtesy byla baronesa Ilka von Wehner, snad neměla žádné příbuzné, česky neuměla.

Na Sádek jezdilo mnoho známých - hraběcí rodina Atemsů z Krasonic, Haugwitzové z Námště nad Oslavou, Vrbnovi z Jaroměřic nad Rokytnou, baron Kavalar z Jihlavy, Valdštejnové z Třebíče, baron Barata z Budišova, kníže Lowenstein z Lesonic, páni z Jevišovic, páni z Budkova, hrabě Beleredi z Brna-Línšně, likérník Norek z Telče, hrabě Harach z Velkého Meziříčí.

Sádecký hrabě neměl se statkem nic společného, statek byl veselského Bedřicha Chorinského, ten zde měl nájemce, který mu platil do Veselí. Sádecký hrabě dostával od bratra z Veselí měsíčně 5 000 Kč. Manželka sádeckého hraběte se jmenovala Markéta, byla maďarského původu, česky neuměla, považovala češtinu za těžký jazyk. Uměla italsky, francouzsky, anglicky, německy a maďarsky. Zemřela ve Vídni v roce 1955. Hrávala na kurtu pod zámkem tenis. Komtesa hrávala dokonce na turnajích. Hrabě hrál tenis také, jezdil hrát i do Třebíče za nemocnici. Několik jejich známých na Sádek jezdilo hrát tenis.

Za války pěstovali angorské králíky, vlnu posílali do Nejdku, seno pro králíky sušili sami, měli dvě krávy, které komtesa sama spravovala a dojila.

Paní hraběnka měla malírnu, kde malovala obrazy. Namalovala mnoho portrétů zdejších lidí, obrazy s motivy Sádku, krajinky. Namalovala obrazy pro prezidenta Beneše, který mu předala na zámku v Třebíči. Vyráběla také stínítka na lustry a lampičky.

Komtesa a baronesa vyráběly keramiku. Bylo to na začátku války a dělaly to hlavně kvůli penězům. Prodávaly okolní šlechtě i lidem. Později chovaly také angorské králíky. Hrabě jezdil na trávu.

Ve valu na jižní straně měli zahradu, kde pěstovali zeleninu. Sazenice kupovali o zahradníka ze Sádku. Komtesa i hraběnka měly v dolním nádvoří svoji zahradu. Komtesa pěstovala zeleninu a meruňky, hraběnka zase květiny, hlavně růže.

Večer, do devíti půl desáté, byli všichni pohromadě - četli. Později poslouchali rádio nebo gramofon. Desky kupovali v Brně. Komtesa ráda poslouchala R.A. Dvorského, hrála na klavír (v létě o prázdniních sem jezdívala učitelka z Vídně). Na zámku byly tři klavíry a cimbál, na který hrával hrabě.

Měli pět psů - dva menší a tři erdlteriéry.

Hrabě často spravoval auto a jezdil s ním do Třebíče. Řídil sám, ale jezdil s ním i řidič Černý. Autem jezdívali často i do Brna. Komtesa ráda řídila auto a s hrabětem se v řízení střídali.

Hraběnka byla vegetariánka, měla ráda houby.

Na zámku byla kuželna. Kolem kuželny bylo sedm ořešáků, ze kterých měli mnoho ořechů. V roce 1929 byly ale takové mrazy, že stromy zmrzly.

Na Silvestra jezdili obvykle i hosté - Valdštejnové z Třebíče, Trautmansdorfovi z Hostimi, Atemstovi z Krasonic, hrabě Tauber z Křižanova, baron Kavalar z Jihlavy, likérník Norek z Telče. Byla bohatá večeře, tancování při gramofonu, hosté odjíděli kolem třetí hodiny ranní.

Jak si Chorinští představovali svoji budoucnost po válce? Doufali, že po válce zůstanou tady a že bude všechno při starém. Vůbec nepočítali s odchodem.

Chorinští z Veselí na konci války přijeli na Sádek.

Sádecký a veselský hrabě byli po válce odvezeni kočárem na hranice s Rakouskem ke Slavonicím. Komtesa, baronesa a hraběnka veselská s dcerou Medinkou byli internováni v Třebíči, tam byli 3 měsíce. Například umývaly okna a záchody na nádraží, v Čáslavicích uklízely ve škole. Sádecký i veselský hrabě zemřeli ve Vídni v roce 1947.